Seznamte se s Vojtou Sázavským – studentem mechatroniky na Technické univerzitě v Liberci, který svým přístupem, zodpovědností i všestranností představuje přesně ten typ mladé generace, se kterou chceme v Teplárně Liberec pracovat.
Vojta je ve finální fázi svého bakalářského studia, ale už dnes má jasno v tom, co od života i práce očekává – smysluplnost, rozmanitost a rovnováhu mezi výkonem a klidem. Vedle školy se totiž naplno věnuje sportu, především závodnímu plavání. Volný čas rozděluje mezi studium, pohyb a nové technologie, které ho fascinují už od dětství.
„Miluju, když věci fungují chytře a efektivně,“ říká Vojta, který nedá dopustit na Apple ekosystém. iPhone, Apple Watch nebo MacBook využívá nejen pro organizaci času, ale i jako nástroje, které mu pomáhají zůstat soustředěný, zvládat školní povinnosti a zároveň si najít čas na sport i relax.
Díky tomu všemu si umí představit své budoucí uplatnění v prostředí, kde se snoubí technika, odpovědnost a moderní přístup.
Vojto, co Tě přivedlo do Teplárny Liberec? Byla to náhoda, nebo cíl?
Na začátku třetího ročníku vysoké školy jsme měli absolvovat povinnou praxi ve firmě. Rozhodoval jsem se mezi dvěma možnostmi, a nakonec zvítězila právě Liberecká teplárna. Hlavně pro svou velikost a význam v Liberci, a taky proto, že jsem v ní viděl větší potenciál získat zajímavé zkušenosti a naučit se něco nového.
Proč sis vybral právě mechatroniku jako studijní obor?
Už od základní školy jsem měl díky dětské univerzitě jasno, že chci pokračovat přes Libereckou průmyslovku až na Technickou univerzitu v Liberci. Na střední škole jsem studoval elektrotechniku se zaměřením na automatizaci a robotiku. Logickým pokračováním pro mě proto byla mechatronika, kde jsem si navíc vybral specializaci Chytré technologie a budovy. Tento obor mi dal od každého z více odvětví něco… nejvíc z automatizace a elektrotechniky, ale také z chytrých domácností, trochu i ze stavebnictví a samozřejmě i z programování. Nechyběl ani předmět termomechanika, který mi dal pevný základ přímo pro práci v teplárně.
Jaké znalosti nebo dovednosti považuješ za klíčové pro práci v technickém provozu, jako je Teplárna Liberec?
Podle mě je úplně nejdůležitější umět fungovat v týmu… v technickém provozu se člověk bez spolupráce neobejde. Zásadní je také chuť učit se nové věci a rozvíjet se, protože škola vás na všechno připravit nemůže a hodně věcí se člověk naučí až v praxi. Hodně pomůže i to, když má člověk k technice vztah už od dětství.
Co podle Tebe může mladá generace techniků přinést firmám jako je Teplárna?
Mladá generace techniků může do firem, jako je Teplárna, přinést hlavně nový pohled na věci a schopnost pracovat s moderními technologiemi. Jsou zvyklí na rychlé změny a mají chuť se učit, takže se dokážou rychle přizpůsobovat novým postupům. Zároveň můžou propojit tradiční zkušenosti starších kolegů s novými metodami, které přicházejí s Průmyslem 4.0.
Jak si organizuješ čas mezi školou, sportem a odpočinkem? Máš nějaký svůj „trik“, jak zůstat efektivní a v klidu?
Není to vždycky jednoduché – zvlášť teď, když je v Liberci zavřený bazén a na tréninky musím jezdit do Jablonce, takže vstávám hodně brzy. Snažím se proto mít věci co nejvíc naplánované v kalendáři, abych stíhal školu, sport i volno. Kromě toho působím ještě jako studentský ambasador pro Apple/iWant, takže mám další povinnosti a projekty. Odpočinek pro mě znamená třeba po práci vyjet si na kolo, ale baví mě i pracovat rukama… často pomůžu známým například s elektroinstalací, vrtáním nebo natíráním terasy. Beru to spíš jako koníček a příjemnou změnu než jako další povinnost. A i přes to všechno si umím vyhradit čas na úplně obyčejný odpočinek… třeba si pustit oblíbený seriál, aby hlava vypnula
Plavání je u Tebe víc než jen koníček – co Ti dává sport a jak Tě ovlivňuje v životě nebo při studiu?
Plavu od malička a byly doby, kdy jsem měl i osm tréninků týdně… to člověka naučí disciplíně. Pamatuji si, jak jsem na střední po ranních trénincích občas usínal na prvních hodinách. Postupem let jsem si udělal i trenérskou licenci a několik let jsem trénoval dětské plavce a zároveň měl i řadu dospělých klientů, které jsem individuálně doučoval. Z časových důvodů už pravidelně netrénuji, ale stále jezdím jako trenér i jako plavec na soustředění, která pořádáme. Myslím si, že práce s dětským týmem je pro mě dobrou zkušeností s tím, co jednou využiji i v práci.
Co bys vzkázal mladým lidem, kteří zvažují technickou školu nebo práci v oboru, ale třeba váhají?
Pokud někdo váhá, doporučil bych se nenechat odradit, technika není třeba jen o programování, nebo matematice. Je to hlavně o hledání řešení, tvořivosti a možnosti podílet se na věcech, které mají konkrétní dopad na svět kolem nás. Technické studium určitě není jednoduché, ale je to jistota do budoucna.
Vojta Sázavský je ukázkou mladého člověka, který má jasno v tom, co chce – a zároveň je ochoten na tom pracovat. Přemýšlí v souvislostech, má chuť se učit, zná svou hodnotu a ví, že technologie mají smysl jen tehdy, když pomáhají lidem a zefektivňují práci.
Věříme, že právě lidé jako Vojta budou tvořit budoucnost technických profesí – a jsme připraveni jim nabídnout prostor, kde mohou růst.
